loader

Hlavní

Kapky

Modré oči

Je napsáno správné slovo: modrooký

Důraz padá na 4. slabiku s písmenem a.
Existuje celkem 12 písmen, 5 samohlásek, 7 souhlásek, 5 slabik.
Samohlásky: o, y, o, a, s;
Souhlásky: g, l, b, g, l, h, d.

Čísla písmen ve slově

Počet písmen ve slově „modrooký“ v pořadí dopředu a dozadu:

  • 12
    r
    1
  • jedenáct
    o
    2
  • deset
    l
    3
  • devět
    v
    4
  • 8
    b
    Pět
  • 7
    o
    6
  • 6
    r
    7
  • Pět
    l
    8
  • 4
    a
    devět
  • 3
    s
    deset
  • 2
    s
    jedenáct
  • 1
    th
    12

Analýza podle složení

Syntéza složení (morfemická syntéza) slova modrooký se provádí následovně:
modré oko
Morfémy slova: modrá, oko - kořeny, o - spojovací samohláska, th - konec, modrá, oko - stonky.

Správný pravopis, stres ve slově „modrooký“

Společné zdokonalování Word Map

Ahoj! Jmenuji se Lampobot, jsem počítačový program, který pomáhá vytvářet Mapu slov. Dokážu počítat velmi dobře, ale zatím nechápu, jak funguje váš svět. Pomozte mi na to přijít!

Dík! Stal jsem se trochu lepším v chápání světa emocí.

Otázka: Povstat je něco neutrálního, pozitivního nebo negativního.?

Sdružení pro slovo „modrooký“

Synonyma pro „blue-eyed“

Věty s „modrookým“

  • Vysoká svalnatá modrooká blondýnka s otevřenou tváří a širokým úsměvem - využívá všechny tyto přirozené údaje.
  • Ta věc zjevně neseděla debutantce, zvláště modrooké blondýně.
  • Koutkem oka jsem si všiml, jak se muž - vysoký modrooký hnědovlasý muž kolem třiceti - otřásl při vzhledu ducha a trochu zbledl.
  • (všechny nabídky)

Citáty ruských klasiků se slovem „modrooký“

  • Fed. Brzeski s blond vlasy stočenými přes jeho ramena a upraveným knírem by se mohl právem nazvat hezkým mužem; ale jeho tmavá blonďatá a modrooká manželka střední výšky se vrhla do očí svou nesrovnatelnou krásou.

Kompatibilita slova „modrooký“

  • modrooký blond
    modrooká blondýnka
    modrooké děvče
  • (kompletní tabulka kompatibility)

Co (kdo) je „modrooký“

Význam slova „modrooký“

MODRÉ OČI, th, th; -o, - a, -o. S modrýma očima. Modrooký chlapec. (Malý akademický slovník, MAS)

Odeslat komentář

dodatečně

  • Skloňování přídavného jména „modrooký“ (změna podle pohlaví, čísla a velikosti písmen)
  • Analýza složení slova „modrooký“ (morfemická analýza)
  • Citáty se slovem „modrooký“ (výběr citátů)
  • Překlad "blue-eyed" a ukázkové věty (anglicky)

Význam slova „modrooký“

MODRÉ OČI, th, th; -o, - a, -o. S modrýma očima. Modrooký chlapec.

Věty se slovem „blue-eyed“:

Vysoká svalnatá modrooká blondýnka s otevřenou tváří a širokým úsměvem - využívá všechny tyto přirozené údaje.

Ta věc zjevně nevyhovovala debutantce, zvláště modrookému blondýnu.

Koutkem oka jsem si všiml, jak se muž - vysoký modrooký hnědovlasý muž kolem třiceti - otřásl při vzhledu ducha a trochu zbledl.

modré oči

Obsah

  • 1 rusky
    • 1.1 Morfologické a syntaktické vlastnosti
    • 1.2 Výslovnost
    • 1.3 Sémantické vlastnosti
      • 1.3.1 Hodnota
      • 1.3.2 Synonyma
      • 1.3.3 Antonyma
      • 1.3.4 Hyperonyma
      • 1.3.5 Hyponyma
    • 1.4 Související slova
    • 1.5 Etymologie
    • 1.6 Frazeologismy a stabilní kombinace
    • 1.7 Překlad
    • 1.8 Bibliografie

Morfologické a syntaktické vlastnosti

případJednotky h.pl. h.
manžel. R.St R.manželky R.
Jim.modrookýmodrookýmodré očimodrooký
Rd.modrookýmodrookýmodrookýmodrooký
Dt.modrookýmodrookýmodré očimodrooký
Int.duše.modrookýmodrookýmodré očimodrooký
neod.modrookýmodrooký
Televize.modrookýmodrookýmodrooký modrookýmodrooký
Atd.modrookýmodrookýmodré očimodrooký

go - lu - bo - oko - zy

Kořen: -modrá-; interfix: -; kořen: -eye-; konec: th [Tichonov, 1996].

Ruský kokršpaněl

Popis plemene, péče a vzdělání

Modré oči, jak správně

Stres ve slově modrooký: zdůrazněná samohláska a - modrooký azogo

modrooký azogo

Jak se píše slovo modrooký

Slovo „modrooký“ je správně hláskováno jako „modrooký azogo“ s důrazem na „a“. Existují ale i jiné formy tohoto slova, ve kterých se může zdůrazněné písmeno lišit nebo může být dokonce nahrazen kořen..

Modré oči

⇒ Slovo samohlásky:

g o l u w o oko

samohlásky jsou zvýrazněny červeně

samohlásky jsou: o, y, o, a, s

celkový počet samohlásek: 5 (pět)

modrooký

zdůrazněná samohláska je zvýrazněna znakem stresu „“ “

stres padá na písmeno: a

z očí do očí

nepřízvučné samohlásky jsou označeny tečkovaným podtržítkem „“

nepřízvučné samohlásky jsou: o, y, o, s

celkový počet nepřízvučných samohlásek: 4 (čtyři)

⇒ Souhlásky jedním slovem:

g o l u b o g l a y

souhlásky jsou zvýrazněny zeleně

souhlásky jsou: g, l, b, g, l, z, d

celkový počet souhlásek: 7 (sedm)

g o l u b o g l a y

hlasové souhlásky jsou označeny jedním podtržítkem „“

znělé souhlásky jsou: g, l, b, g, l, z, d

celkový počet vyjádřených souhlásek: 7 (sedm)

⇒ Počet písmen a slabik:

samohlásky: 5 (pět)

souhlásky: 7 (sedm)

celkový počet písmen: 12 (dvanáct)

celkem slabik: 5 (pět)

Pokud potřebujete efektivní přípravu na absolvování USE nebo OGE, doporučujeme přihlásit se k nejlepším kurzům USE a OGE od velkého vzdělávacího centra. Příznivé ceny a zaručené výsledky!

Modrooký - co to slovo znamená, jeho interpretace a význam
definice a význam, vysvětlení významu a co toto slovo znamená
Modrooký, th, th; -az. S modrýma očima..

Je napsáno správné slovo: modrooký

Důraz padá na 4. slabiku s písmenem a.
Existuje celkem 12 písmen, 5 samohlásek, 7 souhlásek, 5 slabik.
Samohlásky: o, y, o, a, s;
Souhlásky: g, l, b, g, l, h, d.

Čísla písmen ve slově

Počet písmen ve slově „modrooký“ v pořadí dopředu a dozadu:

Analýza podle složení

Syntéza složení (morfemická syntéza) slova modrooký se provádí následovně:
modré oko
Morfémy slova: modrá, oko - kořeny, o - spojovací samohláska, th - konec, modrá, oko - stonky.

MODRÉ OČI

Ushakovův vysvětlující slovník. D.N. Ushakov. 1935-1940.

  • HOLUBICE
  • MODRÝ

Podívejte se, co je „MODRÉ OČI“ v jiných slovnících:

blue-eyed - blue-eyed... Spelling dictionary-reference

blue-eyed - modrooký, modrooký, modrooký Slovník ruských synonym. modrooký adj., počet synonym: 3 • modrooký (1) •... Slovník synonym

MODRÉ OČI - MODRÉ OČI, oh, oh; az. S modrýma očima. Ozhegovův vysvětlující slovník. S.I. Ozhegov, N.Yu. Shvedova. 1949 1992... Ozhegovův vysvětlující slovník

Modrooký - příd. Mající modré oči. Vysvětlující slovník Efremové. T.F.Efremova. 2000... Moderní vysvětlující slovník ruského jazyka od Efremové

modrooký - modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký, modrooký,...... Formy slov

modrooký - modrooký... ruský pravopisný slovník

modrooký -... Pravopisný slovník ruského jazyka

modrooký - modrooký / zy... Společně. Odděleně. Rozděleno.

modrooký - oh, oh; oko, ach, oh. S modrýma očima. G. chlapče... encyklopedický slovník

modrooký - oh, oh; gla / z, a, o. S modrýma očima. Modrooký chlapec... Slovník mnoha výrazů

Jak se píše slovo „modrooký“

Jak správně vyhláskovat slovo „modrooký“? Kam vložit stres, kolik zdůrazněných a nepřízvučných samohlásek a souhlásek ve slově? Jak zkontrolovat slovo „modrooký“?

Správný pravopis je modrooký, důraz padá na písmeno: a, nepřízvučné samohlásky jsou: o, y, o, s.

Vyberme souhlásková písmena - g o l u b o glaz y, souhlásky zahrnují: g, l, b, z, y, vyjádřené souhlásky: g, l, b, z, d.

Počet písmen a slabik:

  • dopisy - 12,
  • slabiky - 5,
  • samohlásky - 5,
  • souhlásky - 7.

MODRÉ OČI

Co je BLUE EYED, BLUE EYE, význam slova BLUE EYE, původ (etymologie) BLUE EYE, synonyma pro BLUE EYE, paradigma (tvary slova) BLUE EYE v jiných slovnících

modré oči

modré oči

modrooký

Mající modré oči.

modré oči

MODRÉ OČI, th, th; -az. S modrýma očima.

modré oči

modrooký, modrooký, modrooký

modré oči

-oh, th; -o, -a, -o. S modrýma očima.

modré oči

modrooký, modrooký, modrooký

„Samotná podstata instinktu spočívá v tom, že je sledován nezávisle na rozumu.“
Charles Darwin

„Slova jsou jen obrázky našich myšlenek.“
John dryden

„V každém jednání, myšlence nebo slově, které nás zvedá nad sebe, jsou záblesky nebe.“
Robert Quillen

„Pochybnost je otcem vynálezu.“
Ambrose bierce

Fonetická analýza slova „modrooký“

Fonetická analýza „modrookého“:

"Modrooký"

Zvukové charakteristiky

Viz také:

Morfologická analýza slova „modrooký“

Fonetická analýza slova „modrooký“

Analýza složení slova „modrooký“

Modrooká karta

Věty se slovem „modrooký“

Zvuková doslovná analýza slova: jaký je rozdíl mezi zvuky a písmeny?

Než přistoupíme k provedení fonetické analýzy s příklady, upozorňujeme vás na skutečnost, že písmena a zvuky ve slovech nejsou vždy stejné.

Dopisy jsou psaní, grafické symboly, pomocí kterých je obsah textu přenášen nebo je načrtnuta konverzace. Dopisy se používají k vizuálnímu vyjádření významu, vnímáme je očima. Dopisy lze číst. Když čtete písmena nahlas, vytváříte zvuky - slabiky - slova.

Seznam všech písmen je pouze abeceda

Téměř každý student ví, kolik písmen je v ruské abecedě. Máte pravdu, je jich celkem 33. Ruská abeceda se nazývá azbuka. Písmena abecedy jsou uspořádána v určitém pořadí:

Aa"a"Bb"Miláček"BB"Ve"Yy„Ge“
Dd"De"Její"E"Její"Jo"LJ"Zhe"
Zz"Ze"Ai"a"Yi"Čt"Kk„Ka“
LL"El"Mm"Em"Nn"En"Oo"o"
PP"Pe"Str„Ehm“Ss"Es"TT"Te"
Ooh„Y“Ff"Ef"Xx"Ha"Tst"Tse"
Hh"Che"Pst"Sha"Shch"SchA"b„Tz.“
Yy„S“b„M.z.“Uh"Uh"Yuyu"Yu"
Yaya"Ya"

Celkově se používá ruská abeceda:

  • 21 písmen pro souhlásky;
  • 10 písmen - samohlásky;
  • a dva: b (měkké znaménko) a b (tvrdé znaménko), které označují vlastnosti, ale samy o sobě neurčují žádné zvukové jednotky.

Zvuky jsou fragmenty hlasové řeči. Můžete je slyšet a vyslovovat. Mezi sebou se dělí na samohlásky a souhlásky. Když foneticky analyzujete slovo, analyzujete je přesně.

Zvuky ve frázích často vyslovujete odlišně od toho, jak si je zapisujete písemně. Slovo může navíc používat více písmen než zvuků. Například „dětinský“ - písmena „T“ a „C“ se spojují do jednoho fonému [c]. A naopak, počet zvuků ve slově „blacken“ je větší, protože písmeno „U“ je v tomto případě vyslovováno jako [yu].

Co je fonetická analýza?

Znějící řeč vnímáme podle sluchu. Fonetická analýza slova znamená charakteristiku zvukové skladby. Ve školních osnovách se taková analýza často nazývá analýza zvukového dopisu. S fonetickou analýzou tedy jednoduše popíšete vlastnosti zvuků, jejich vlastnosti v závislosti na prostředí a slabičné struktuře fráze, spojené společným slovním přízvukem.

Fonetický přepis

Pro analýzu zvukových písmen se používá speciální přepis v hranatých závorkách. Například pravopis je správný:

  • černá -> [černá ']
  • jablko -> [yablaka]
  • kotva -> [yakar ']
  • strom -> [yolka]
  • slunce -> [sonce]

Fonetické schéma analýzy používá speciální znaky. Díky tomu je možné správně identifikovat a rozlišit mezi písmenovou notací (pravopis) a zvukovou definicí písmen (fonémy).

  • foneticky analyzované slovo je uzavřeno v hranatých závorkách - [];
  • měkká souhláska je označena transkripčním znakem ['] - apostrof;
  • shock [´] - stres;
  • ve složitých tvarech slov z několika kořenů se používá znak sekundárního stresu [`] - gravis (ve školních osnovách se nepraktikuje);
  • písmena abecedy Y, Y, E, E, L a B se NIKDY nepoužívají v přepisu (v učebních osnovách);
  • pro zdvojené souhlásky se používá [:] - znaménko délky výslovnosti zvuku.

Níže jsou uvedena podrobná pravidla pro pravopis, abecední a fonetická a syntaktická analýza slov s příklady online v souladu s celoškolními normami moderní ruštiny. U profesionálních lingvistů se transkripce fonetických charakteristik vyznačuje akcenty a jinými symboly s dalšími akustickými znaky samohlásek a souhláskových fonémů.

Jak foneticky analyzovat slovo?

Následující schéma vám pomůže provést analýzu dopisu:

  • Napište potřebné slovo a několikrát jej nahlas vyslovte.
  • Spočítejte, kolik samohlásek a souhlásek obsahuje.
  • Uveďte přízvučnou slabiku. (Stres s intenzitou (energií) vybírá určitý foném v řeči z řady homogenních zvukových jednotek.)
  • Vydělte fonetické slovo slabikami a uveďte jejich celkový počet. Pamatujte, že sekce slabik se liší od pravidel dělení slov. Celkový počet slabik vždy odpovídá počtu samohlásek.
  • V přepisu seřaďte slovo podle zvuku.
  • Napište písmena z fráze do sloupce.
  • Naproti každému písmenu se hranatými závorkami [] uveďte jeho zvukovou definici (jak je slyšet). Pamatujte, že zvuky ve slovech nejsou vždy stejné jako písmena. Písmena „b“ a „b“ nepředstavují žádný zvuk. Písmena „e“, „e“, „u“, „i“, „a“ mohou znamenat 2 zvuky najednou.
  • Analyzujte každý foném samostatně a oddělte jeho vlastnosti čárkami:
    • pro samohlásku označíme v charakteristice: zvuk samohlásky; perkusivní nebo nepřízvučný;
    • v charakteristikách souhlásek označujeme: zvuk souhlásky; tvrdé nebo měkké, hlasové nebo neznělé, zvučné, spárované / nepárové v tvrdosti-měkkosti a hlasové-hluchotě.
  • Na konci fonetické analýzy slova nakreslete čáru a spočítejte celkový počet písmen a zvuků.

Toto schéma je procvičováno ve školních osnovách..

Příklad fonetické analýzy slova

Zde je ukázka fonetické analýzy slova „jev“ → [yivl'en'n'iye]. V tomto příkladu jsou 4 samohlásky a 3 souhlásky. Jsou zde pouze 4 slabiky: I-vle'-no-e. Stres padá na druhý.

Zvuková charakteristika písmen:

i [y] - acc., nepárový měkký, nepárový hlas, zvukový [a] - samohláska, nepřízvučný v [v] - acc., spárovaný tvrdý, spárovaný zv.l [l '] - acc., spárovaný měkký, nepárový... zvuk, zvuková [e ′] - samohláska, zdůrazněná [n '] - souhlasím, spárovaná měkká., nepárová. zv., zvučný a [a] - samohláska, nepřízvučný [y] - příd., nepárový. měkký, nepárový zvuk, zvučný [e] - samohláska, nepřízvučný ________________________ Celkově je to fenomén ve slově - 7 písmen, 9 zvuků. První písmeno „I“ a poslední „E“ označují dva zvuky.

Nyní víte, jak provádět analýzu zvukového dopisu sami. Dále je uvedena klasifikace zvukových jednotek ruského jazyka, jejich vzájemné vztahy a pravidla transkripce pro analýzu zvukových písmen.

Fonetika a zvuky v ruštině

Jaké zvuky tam jsou?

Všechny zvukové jednotky jsou rozděleny na samohlásky a souhlásky. Zvuky samohlásek jsou zase perkusivní a nepřízvučné. Souhláskový zvuk v ruských slovech je: tvrdý - měkký, zvukový - hluchý, syčící, zvukový.

- Kolik zvuků v ruské živé řeči?

Správná odpověď 42.

Při fonetické analýze online zjistíte, že při tvorbě slov je zapojeno 36 souhlásek a 6 samohlásek. Mnoho lidí má rozumnou otázku, proč existuje tak podivná nekonzistence? Proč se celkový počet zvuků a písmen liší u samohlásek i souhlásek??

To vše lze snadno vysvětlit. Počet písmen při účasti na tvorbě slov může znamenat 2 zvuky najednou. Například páry měkkosti a tvrdosti:

  • [b] - veselý a [b '] - veverka;
  • nebo [d] - [d ’]: domov - dělat.

A někteří nemají pár, například [h '] bude vždy měkký. Pokud pochybujete, zkuste to rozhodně říct a ujistěte se, že to není možné: potok, smečka, lžíce, černá, Chegevara, chlapec, králík, ptačí třešeň, včely. Díky tomuto praktickému řešení naše abeceda nedosáhla bezrozměrných rozměrů a zvukové jednotky se optimálně doplňují a vzájemně splývají..

Samohláska zní rusky

Samohláskové zvuky, na rozdíl od souhlásek, jsou melodické, plynou volně z hrtanu, jako by byly, skandálně, bez překážek a napětí vazů. Čím hlasitěji se pokusíte vyslovit samohlásku, tím širší budete muset otevřít ústa. Naopak, čím hlasitěji se snažíte vyslovit souhlásku, tím energičtěji zavřete ústa. Toto je nejvýraznější artikulační rozdíl mezi těmito třídami fonémů..

Stres v jakýchkoli slovních formách může spadnout pouze na zvuk samohlásky, ale existují i ​​nepřízvučné samohlásky.

- Kolik samohlásek v ruské fonetice?

V ruské řeči se používá méně fonémů samohlásek než písmen. Existuje šest zvuků perkusí: [a], [a], [o], [e], [y], [s]. Připomeňme si, že existuje deset písmen: a, e, e a, o, y, s, e, i, y. Samohlásky E, Yo, Yu, nejsem „čistý“ zvuk a nepoužívám je při přepisu. Při analýze slov v písmenech často klesá důraz na uvedená písmena.

Fonetika: vlastnosti namáhaných samohlásek

Hlavním phonemic rysem ruské řeči je jasná výslovnost fonémů samohlásek ve zdůrazněných slabikách. Zdůrazněné slabiky v ruské fonetice se vyznačují silou výdechu, prodlouženou dobou znění a jsou vyslovovány nezkresleně. Vzhledem k tomu, že jsou vyslovovány zřetelně a expresivně, je mnohem snazší provést zvukovou analýzu slabik s fonémy zdůrazněných samohlásek. Pozice, ve které se zvuk nemění a zachovává si svůj základní vzhled, se nazývá silná poloha. Pouze zdůrazněný zvuk a slabika mohou zaujmout tuto pozici. Nepříznivé fonémy a slabiky jsou ve slabé pozici.

  • Samohláska ve zdůrazněné slabice je vždy v silné pozici, to znamená, že je vyslovována jasněji, s největší silou a trváním.
  • Samohláska v nestresované poloze je ve slabé pozici, to znamená, že se vyslovuje s menší silou a ne tak jasně.

V ruském jazyce si své neměnné fonetické vlastnosti zachovává pouze jeden foném „U“: k u k u r z za, tablety u, u ch u s, u lov - ve všech polohách je jasně vyslovován jako [u]. To znamená, že samohláska „U“ neprochází kvalitativní redukcí. Pozor: na písmenu lze foném [y] označit také jiným písmenem „U“: muesli [m ‘y’ sl’i], klíč [cl ’u’ h ’] atd..

Analyzovat zvuky namáhaných samohlásek

Foném samohlásky [o] se vyskytuje pouze v silné pozici (pod tlakem). V takových případech „O“ nepodléhá redukci: kočka [k o´t'ik], zvonek [kalak o´ l'ch'yk], mléko [malak o´], osm [in o's'im '], hledat [paisk o´ vaya], mluvit [g o´ var], podzim [o´ s'in '].

Výjimkou z pravidla silného postavení pro „O“, když se také jasně zdůrazňuje nepřízvučnost [o], je jen několik cizích slov: kakao [kakao 'o], terasa [pa'ti o], rádio [ra'di o], boa [ b o a '] a několik obslužných jednotek, například svazek č. Zvuk [o] písemně lze vyjádřit dalším písmenem „ё“ - [o]: turn [t'o'rn], táborák [cas't''o'r]. Nebude obtížné analyzovat zvuky zbývajících čtyř samohlásek v poloze pod tlakem..

Nepřízvučné samohlásky a zvuky slovy ruského jazyka

Správnou zvukovou analýzu a přesné určení charakteristik samohlásky je možné provést až poté, co je do slova vložen důraz. Nezapomeňte také na existenci homonymie v našem jazyce: zámek je zámek a změna fonetických vlastností v závislosti na kontextu (případ, číslo):

  • Jsem doma [ya d o 'ma].
  • Nové domy [no'vye d a ma '].

V nestresované poloze je samohláska upravena, tj. Vyslovována jinak, než je napsána:

  • hory - hora = [g o 'ry] - [g a ra'];
  • on je online = [o 'n] - [a nlain]
  • svědek = [svědek 'e' t 'a l'n'itsa].

Takovým změnám samohlásek v nepřízvučných slabikách se říká redukce. Kvantitativní, když se změní doba trvání zvuku. A vysoce kvalitní redukce, když se změní charakteristika původního zvuku.

Stejná nepřízvučná samohláska může změnit své fonetické charakteristiky v závislosti na poloze:

  • primárně ve vztahu k zdůrazněné slabice;
  • na absolutním začátku nebo na konci slova;
  • v nahých slabikách (skládá se pouze z jedné samohlásky);
  • vlivem sousedních znaků (b, b) a souhlásky.

Takže 1. stupeň redukce je jiný. Je vystaven:

  • samohlásky v první předpjaté slabice;
  • zjevná slabika na samém začátku;
  • opakované samohlásky.

Poznámka: Aby se provedla analýza zvukového dopisu, první předpjatá slabika se určuje nikoli z „hlavy“ fonetického slova, ale ve vztahu k zdůrazněné slabice: první nalevo od ní. V zásadě to může být jediný předšok: ne-lokální [n'iz'd'e'shn'iy].

(nahá slabika) + (2–3 předpjatá slabika) + 1. předpjatá slabika ← zdůrazněná slabika → zdůrazněná slabika (+2/3 zdůrazněná slabika)

  • vpřed -di [fp'i r'i d'i '];
  • e-přirozeně-ne [yi s't'e's't'v'in: a];

Jakékoli jiné předpjaté slabiky a všechny postresované slabiky při analýze zvuku odkazují na redukci 2. stupně. Také se tomu říká „slabá pozice druhého stupně“.

  • polibek [pa-tsy-la-wa't '];
  • modelovat [ma-dy-l'i'-ra-wat '];
  • vlaštovka [la'-st a -ch'k a];
  • petrolej [k'i-ra-s'i'-na-yy].

Redukce samohlásek ve slabé pozici se také liší ve stupních: druhá, třetí (po tvrdé a měkké dohodě., Toto je mimo osnovy): studium [uch'i'ts: a], znecitlivění [atyp'in'et't '], naděje [over'e'zhda]. V doslovné analýze se redukce samohlásky ve slabé pozici v konečné otevřené slabice (= na absolutním konci slova) objeví velmi mírně:

  • kalich a;
  • bohyně I;
  • s písničkami a;
  • otočit se.

Analýza zvukového dopisu: iotované zvuky

Foneticky písmena E - [ye], E - [yo], Yu - [yu], I - [ya] často označují dva zvuky najednou. Všimli jste si, že ve všech uvedených případech je dodatečným fonémem „Y“? Proto se těmto samohláskám říká iotated. Význam písmen E, Y, Y, Y je určen jejich poziční pozicí.

Při fonetické analýze samohlásky e, e, yu, i tvoří 2 zvuky:

◊ Ё - [yo], Yu - [yu], E - [ye], I - [ya] v případech, kdy existují:

  • Na začátku slov „Yo“ a „U“ vždy:
    • - ježek [yo 'zhyts: a], vánoční stromeček [yo'lach'ny], ježek [yo' zhyk], kapacita [yo 'mcast'];
    • - klenotník [yuv 'il'i'r], yula [yu la'], sukně [yu 'pka], Jupiter [yu p'i't'ir], bystrost [yu ´rkas't'];
  • na začátku slova „E“ a „I“ pouze ve stresu *:
    • - smrk [ye'l '], jdu [ye'w: y], myslivec [ye' g'ir '], eunuch [ye' vuh];
    • - jachta [ya 'hta], kotva [ya' kar '], yaki [ya' ki], jablko [ya 'blaka];
    • (* k provedení zvukové a doslovné analýzy nepřízvučných samohlásek „E“ a „I“ se používá odlišná fonetická transkripce, viz níže);
  • v poloze bezprostředně za samohláskou „E“ a „U“ vždy. Ale „E“ a „já“ ve zdůrazněných a nepřízvučných slabikách, s výjimkou případů, kdy jsou tato písmena umístěna za samohláskou v 1. předtlačené slabice nebo v 1., 2. postresované slabice uprostřed slov. Online fonetická analýza a příklady pro konkrétní případy:
    • - pr iёmnik [pr'iyo'mn'ik], poo t [payot], kluyot [cl'u yo't];
    • - ayu rveda [a yu r'v'ed'da], zpívat t [pa yu't], roztavit [ta´ yu t], chatu [ka yu ´ta],
  • za dělícím plným „b“ znaménko „E“ a „U“ - vždy a „E“ a „já“ pouze pod tlakem nebo na absolutním konci slova: - objem [ab yo'm], střelba [syo'mka], pobočník [sakra jo]
  • za dělícími měkkými znaménky „b“ „E“ a „U“ - vždy a „E“ a „I“ pod tlakem nebo na absolutním konci slova: - rozhovor [intrv 'yu'], stromy [d'ir'e´ v 'ya], přátelé [druz' ya '], bratři [bratr' ya], opice [ab'iz 'ya' na], blizzard [v' yu' ha], rodina [s'em 'ya' ]

Jak vidíte, ve fonematickém systému ruského jazyka je stres zásadní. Samohlásky v nepřízvučných slabikách procházejí největší redukcí. Pojďme pokračovat ve zvuku písmenové analýzy zbývajících iotovaných a podívejme se, jak mohou stále měnit charakteristiky v závislosti na prostředí slovy.

◊ Nepřízvučné samohlásky „E“ a „I“ označují ve fonetickém přepisu dva zvuky a jsou psány jako [YI]:

  • na samém začátku slova:
    • - jednota [yi d'in'e'n'i'ye], smrk [yilovy], ostružina [yizhiv'i'ka], jeho [yivo '], egoza [yigaza'], Yenisei [yin'is ' hej], Egypt [yig'i'p'it];
    • - Leden [yi nva´arsky], jádro [yidro´], sarkastický [yiz'v'i't '], štítek [yirly´k], Japonsko [yipo´n'iya], jehněčí [yign'o´nak] ;
    • (Jedinou výjimkou jsou vzácné cizojazyčné slovní tvary a jména: bělošský [ye wrap'io'idnaya], Eugene [ye] vge'ny, evropský [ye wrap'e'yits], diecéze [ye] par'archia atd.).
  • bezprostředně za samohláskou v 1. předpjaté slabice nebo v 1., 2. post-přízvukové slabice, kromě umístění na absolutním konci slova.
    • včas [sva yi vr'e'm'ina], trénuje [pa yi zda '], pojďme jíst [pa yi d'i'm], přejet [na yi w: a't'], belgický [b'il ' g'i 'yi c], studenti [uch'a'sh'i yi s'a], věty [pr'idlazhen'i yi mi], marnost [su yi ta'],
    • štěkat [la 'yi t'], kyvadlo [ma 'yi tn'ik], zajíc [za yi ts], pás [po' yi s], prohlásit [pro yi v'i't '], ukážu [pra yi v'l'u´]
  • po dělícím tvrdém "b" nebo měkkém "b" znaku: - opojí [n 'yi n'i't], vyjádří [od yi v'i't'], oznámení [ab yi vl'e'n'iye], jedlé [s yi do'b].

Poznámka: Petrohradská fonologická škola se vyznačuje „škytavkou“ a pro moskevskou školu „škytavkou“. Dříve se iotrated „Yo“ vyslovovalo výraznějším „ye“. Se změnou hlavních měst, provádějící analýzu zvukového dopisu, dodržují moskovské normy v ortoepii.

Někteří lidé plynulou řečí vyslovují samohlásku „I“ stejným způsobem v slabikách se silnou a slabou pozicí. Tato výslovnost je považována za dialekt a není literární. Nezapomeňte, že samohláska „I“ ve stresu a bez stresu se vyslovuje jinak: spravedlivá [ya ´rmarka], ale vejce [yi yzo´].

Písmeno „I“ za měkkým znaménkem „b“ také představuje 2 zvuky - [YI] v analýze zvukových písmen. (Toto pravidlo je relevantní pro slabiky v silných i slabých pozicích). Provedeme ukázku analýzy zvukového dopisu online: - slavíci [salav 'yi'], na kuřecích stehnech [na kur 'yi' x 'zadcích], králík [cro'l'ich' yi], žádná rodina [s'im 'yi'], soudci [su'd 'yi], nikdo není [n'ich' yi '], proudy [ruch' yi '], lišky [l''ii]. Ale: Samohláska „O“ za měkkým znamením „b“ je přepsána jako apostrof měkkosti ['] předchozí souhlásky a [O], i když při vyslovování fonému lze slyšet iotaci: vývar [bul'o'n], pavil yo n [pav'il 'o'n], podobně: poštovní yon, champin yon, shin yon, společník, medaile yon, batal yon, gil yo tina, pocket la, minion a další.

Fonetická analýza slov, když samohlásky „Yu“ „E“ „Y“ „I“ tvoří 1 zvuk

Podle pravidel fonetiky ruského jazyka, na určitém místě ve slovech, uvedená písmena vydávají jeden zvuk, když:

  • zvukové jednotky „E“ „U“ „E“ jsou po nepárové souhláse v tvrdosti pod tlakem: f, w, c. Pak označují fonémy:
    • jo - [o],
    • e - [e],
    • yu - [y].
    Příklady online analýzy zvuků: žlutá [žlutá], hedvábí [sh o'lk], celá [ts e'ly], recept [r'its e'ft], perly [f e'mch'uk], šest [sh e´ st '], sršeň [sh e´ rshen'], padák [parash u´ t];
  • Písmena „I“ „U“ „E“ „E“ a „I“ označují měkkost předchozí souhlásky [‘]. Jedinou výjimkou jsou: [w], [w], [c]. V takových případech tvoří ve zdůrazněné poloze jeden samohláskový zvuk:
    • ё - [o]: poukaz [put 'o´ fka], snadný [l' o´ hk'iy], medová houba [ap 'o´ nak], herec [akt' o 'r], dítě [žebro' o'nak];
    • e - [e]: pečeť [t'ul 'e'n'], zrcadlo [z 'e'rkala], chytřejší [chytré' e'e], dopravník [canv 'e'yir];
    • I - [a]: koťata [kat 'a' ta], tiše [m 'a' hka], přísaha [cl 'a' tva], vzala [vz 'a' l], matraci [t'u f 'a „K], labuť [l'ib 'a' zhy];
    • yu - [y]: zobák [cl 'u'f], lidé [l' y'd'am], stavidlo [shl 'y], tyl [t' u'l '], oblek [cas't 'y'm].
    • Poznámka: ve slovech vypůjčených z jiných jazyků nemusí zdůrazněná samohláska „E“ vždy signalizovat měkkost předchozí souhlásky. Toto poziční změkčení přestalo být v ruské fonetice povinnou normou až ve 20. století. V takových případech, když provádíte fonetickou analýzu skladby, takový samohláskový zvuk se přepíše jako [e] bez předchozího apostrofu měkkosti: hotel [na e'l '], ramenní popruh [br'it e'l'ka], test [t e „St], tenis [t e´n: is], kavárna [cafe e´], bramborová kaše [p'ur e´], jantar [jantar e´], delta [d e´ l'ta], nabídka [t e´nder], mistrovské dílo [shad e´ vr], tablet [plan e´ t].
  • Pozornost! Po měkkých souhláskách v předpjatých slabikách samohlásky „E“ a „já“ procházejí kvalitativní redukcí a jsou transformovány do zvuku [a] (kromě [c], [g], [w]). Příklady fonetické analýzy slov s podobnými fonémy: - nula [z 'a rno´], země [z' a ml'a´], e sely [v 'a s'o'loi], kroužky [z'v 'a n'i't], les [l' a sleep'y], metelitsa [m 'a t'e'l'itsa], za ro [p' a ro ' ], Zeslábl jsem [pr'in 'a sl'], plést [v 'a z'at'], lhát [l 'a g't'], strouhám [n 'at' o'rka]

Fonetická analýza: souhlásky ruského jazyka

V ruštině je absolutní většina souhlásek. Při vyslovování souhláskového zvuku narazí proudění vzduchu na překážky. Jsou tvořeny orgány artikulace: zuby, jazyk, patro, vibrace hlasivek, rty. Z tohoto důvodu se v hlase objevuje hluk, syčení, pískání nebo zvuk..

Kolik souhlásek v ruské řeči?

Abeceda používá k jejich označení 21 písmen. Při provádění analýzy zvukového dopisu však zjistíte, že v ruské fonetice je více souhláskových zvuků, konkrétně - 36.

Zvukově abecední analýza: co jsou souhláskové zvuky?

V našem jazyce jsou souhlásky:

  • tvrdé - měkké a tvoří odpovídající páry:
    • [b] - [b ‘]: b anan - b strom,
    • [in] - [in ‘]: na výšku - na yun,
    • [g] - [g ']: město - vévoda,
    • [d] - [d ']: da acha - d delfín,
    • [z] - [z ‘]: z von - z ethere,
    • [to] - [to ‘]: onfeta - yangaroo,
    • [l] - [l ']: l odka - lux,
    • [m] - [m ']: magie - sny,
    • [n] - [n ']: nový - nový ektar,
    • [p] - [p ‘]: p alma - p yosik,
    • [p] - [p ‘]: p omomash - p jed,
    • [s] - [s ’]: sirir - yurprise,
    • [t] - [t ’]: t uchka - t yulpan,
    • [f] - [f ']: f lag - f evral,
    • [x] - [x ‘]: x matice - x hledač.
  • Určité souhlásky nemají tvrdě měkký pár. Mezi nepárové patří:
    • zvuky [f], [c], [sh] jsou vždy pevné (w ​​life, c ikl, we w b);
    • [h ’], [sch’] a [th ’] jsou vždy měkké (udělejte chka, častěji vaše).
  • Zvuky [w], [h ’], [w], [u’] v našem jazyce se nazývají syčení.

Souhláska může být vyjádřena - hluchá, stejně jako zvuková a hlučná.

Je možné určit hlasitost-hluchotu nebo zvučnost souhlásky podle stupně šumového hlasu. Tyto vlastnosti se budou lišit v závislosti na způsobu formování a zapojení artikulačních orgánů..

  • Sonorous (l, m, n, p, d) - nejzvučnější fonémy, slyší maximum hlasu a malý hluk: lev, raj, nol l.
  • Pokud se při vyslovování slova během syntaktické analýzy utvoří jak hlas, tak i šum, máte znělou souhlásku (g, b, z atd.): Za v o d, b lud o, zh a zn.
  • Při vyslovování neznělých souhlásek (n, s, t a dalších) se hlasivky nenapínají, vydává se pouze šum: st about pka a, f a shka a, ko st yum, ts irk, shut.

Poznámka: Ve fonetice mají souhláskové zvukové jednotky také rozdělení podle povahy formace: luk (b, p, d, t) - mezera (w, w, h, s) a způsob artikulace: labiální (b, p, m), labiodental (f, v), přední jazyk (t, d, z, s, c, w, w, sch, h, n, l, r), střední jazyk (d), zadní jazyk (k, g, x)... Názvy jsou uvedeny na základě artikulačních orgánů, které se podílejí na zvukové produkci.

Tip: Pokud právě začínáte s fonetickou analýzou, zkuste stisknout dlaně k uším a vyslovit foném. Pokud se vám podařilo slyšet hlas, pak studovaný zvuk je hlasová souhláska, pokud je slyšet hluk, pak je hluchý.

Tip: Pro asociativní spojení si pamatujte fráze: „Ach, nezapomněli jsme na přítele.“ - tato věta obsahuje absolutně celou sadu znělých souhlásek (kromě párů měkké tvrdosti). "Styopko, chceš sníst pár šálků?" - Fi! “ - podobně tyto narážky obsahují sadu všech neznělých souhlásek.

Poziční změny souhlásek v ruštině

Souhláska, stejně jako samohláska, prochází změnami. Jedno a stejné písmeno foneticky může znamenat jiný zvuk, v závislosti na obsazené pozici. V toku řeči je znějící jedna souhláska přirovnávána k artikulaci souhlásky umístěné vedle ní. Tento efekt usnadňuje výslovnost a ve fonetice se nazývá asimilace..

Poziční ohromení / vyjádření

V jistém postavení platí pro souhlásky fonetický zákon asimilace s hluchotou. Hlasová spárovaná souhláska je nahrazena neznělou:

  • na absolutním konci fonetického slova: ale w [no'sh], sleep g [s'n'e'k], ogoro d [agaro't], klu b [klu'n];
  • před neznělými souhláskami: pomněnka dk a [n'izabu't ka], o bh vatit [a pkh vat'i't '], tu ornik [ft o'rn'ik], tru bk a [tru pk a].
  • při provádění zvukové literální analýzy online si všimnete, že neznělá spárovaná souhláska před hlasovou souhláskou (kromě [y '], [v] - [v'], [l] - [l '], [m] - [m'], [n] - [n '], [p] - [p']) také vyjádřil, to znamená, že je nahrazen vlastním zvučným párem: odevzdání [zda'ch'a], sekání [kaz'ba '], mlácení [malad 'ba'], žádost [pro'z'ba], odhad [adgada't '].

V ruské fonetice se neznělá hlučná souhláska nekombinuje s následující znělou hlučnou, kromě zvuků [в - [в ']: šlehačka. V tomto případě je transkripce obou fonémů [s] i [s] stejně přípustná.

Při analýze zvuků slov: celkem, dnes, dnes atd. Je písmeno „G“ nahrazeno fonémem [v].

Podle pravidel analýzy zvukového dopisu v koncovkách „-th“, „-th“ adjektiv, příčastí a zájmen je souhláska „Г“ přepsána jako zvuk [in]: červená [krasnava], modrá [s'i'n'iva], bílý [b'e'lava], ostrý, plný, bývalý, ten, ten, koho. Pokud se po asimilaci vytvoří dvě souhlásky stejného typu, spojí se. Ve školních osnovách ve fonetice se tento proces nazývá souhlásková kontrakce: oddělit [peklo: 'il'i't'] → písmena "T" a "D" se redukují na zvuky [d'd '], žádný ssh chytrý [b'i sh : chytrý]. Při analýze složení několika slov při analýze zvukového dopisu je pozorována disimilace - proces je opakem asimilace. V tomto případě se změní společný rys dvou sousedních souhlásek: kombinace „GK“ zní jako [xk] (místo standardní [kk]): lehká [l'oh'kh'k'iy], měkká [m'ah'kh ' k'y].

Měkké souhlásky v ruštině

Ve schématu fonetické syntézy se apostrof ['] používá k označení měkkosti souhlásek.

  • Změknutí spárovaných pevných souhlásek nastává před „b“;
  • měkkost souhlásky v písemné slabice pomůže určit následující samohláskové písmeno (e, e, i, y, i);
  • [u '], [h'] a [th] jsou ve výchozím nastavení pouze měkké;
  • zvuk [n] je vždy změkčen před měkkými souhláskami „Z“, „S“, „D“, „T“: nárok [pr'ite n'z 'iya], recenze [r'ite n'z' iya], důchod [pe n's 'iya], ve [n'z'] smrk, tvář [n'z '] iya, ka [n'd'] idat, ba [n'd '] to a [n'd '] ivid, blo [n'd'] in, stipe [n'd '] ia, ba [n't'] ik, vi [n't '] ik, zo [n't'] ik, ve [n't '] il, ale [n't'] ichny, ko [n't '] text, rem [n't'] poměr;
  • písmena "Н", "К", "Р" během fonetické analýzy podle složení mohou být změkčena před měkkými zvuky [h '], [u']: stack low ik [stack'n'ch'ik], shift ik [cm 'e'n'sh'ik], autor nch ik [po'n'ch'ik], kámen nsh ik [kam'en'n'sh'ik], bulvár rsh ina [bul'va'r'sh' ina], bo rsh [bo'r'shch '];
  • zvuky [z], [s], [p], [n] před měkkou souhláskou často procházejí asimilací tvrdostí-měkkostí: zeď [s't'en'nka], zh zn [zhyz'n '], zde [z'd'es '];
  • aby bylo možné správně provést analýzu zvukového dopisu, vezměte v úvahu slova výjimky, kdy souhláska [p] je vyslovována pevně před měkkými zuby a rty, stejně jako před [h '], [u']: artel, feed, cornet, samovar;

Poznámka: písmeno "b" po souhlásku nepárové v tvrdosti / měkkosti v některých tvarech slov plní pouze gramatickou funkci a neukládá fonetickou zátěž: studie, noc, myš, žito atd. To znamená, že během analýzy písmen v hranatých závorkách je proti písmenu „b“ vložena [-] pomlčka.

Poziční změny spárovaných neznělých před syčícími souhláskami a jejich transkripce při analýze zvukových písmen

K určení počtu zvuků ve slově je třeba vzít v úvahu jejich poziční změny. Spárovaný hlas bez hlasu: [d-t] nebo [z-s] před syčením (w, w, w, h) jsou foneticky nahrazeny syčící souhláskou.

  • Abecední analýza a příklady slov se syčivými zvuky: prie zzh iy [pr'iye´ zhzhiy], v nadcházejícím [va shsh e´stv'iye] a zzh elta [i´ lzh elta], škoda [lzh a´ l'its: a].

Fenomén, kdy se vyslovují dvě různá písmena jako jedno, se nazývá úplná asimilace ve všech ohledech. Při analýze slova pomocí zvukového dopisu musíte v přepisu určit jeden z opakujících se zvuků se symbolem zeměpisné délky [:].

  • Kombinace písmen se syčivým „szh“ - „zzh“, vyslovovaným jako dvojitá tvrdá souhláska [w:], a „ssh“ - „zsh“ - jako [w:]: vymačkané, šité, bez pneumatiky, vylezené.
  • Kombinace „zzh“, „zzh“ uvnitř kořene při analýze zvukového dopisu se přepisují jako dlouhá souhláska [w:]: Řídím, pískám, později, otěže, droždí, spálím.
  • Kombinace „mid“, „zh“ na křižovatce kořene a přípona / předpona se vyslovují jako dlouhý soft [ш ':]: count [ш': о´т], písař, zákazník.
  • Na křižovatce předložky s dalším slovem místo „mid“ se „zch“ přepíše jako [uch'ch ']: bez čísla [b'e sch' h 'isla´], s něčím [sch'ch' emta ].
  • Při analýze zvuku písmene je kombinace „pt“, „dch“ na křižovatce morfémů definována jako dvojitý soft [h ':]: pilot [l'o'h': uk], mladý ik [little'h ': uk], o tch eot [a h ': o’t].

Cheat sheet pro asimilaci souhlásek v místě vzdělávání

  • nt → [ni ':]: štěstí [ni': a''t'ye], pískovec [n'i ni ': a'n'ik], podomní obchodník [mis'n'u': uk], dlážděné, výpočty, výfuk, čirý;
  • zch → [u ':]: řezbář [r'e' u ': uk], nakladač [gru' u ': uk], vypravěč [rask' u ': uk];
  • gh → [u ':]: odpadlík [p'ir'ibe' u ': uk], muž [mu u': i'na];
  • pš → [u ':]: pihovatý [v'isnu' n ': wyh];
  • stch → [u ':]: tvrdší [jo' u ': e], bič, lusknutí;
  • zd → [u ':]: buster [abye' u ': uk], svraštil [baro' u ': ity];
  • ssch → [ny ':]: split [ra n': ip'it '], velkorysý [ra n': edr'ils'a];
  • marně → [ch'ch ']: oddělit [a ch'ch' ip'it '], odtrhnout [a ch'ch' o'lk'ivat '], marně [ch'ch' etna], důkladně [ ch'sh 'at'el'na];
  • pt → [h ‘:]: report [a h’: o′t], vlast [a h ’:‚ know], ciliated [r’is’n’i ′ h ’: it’s];
  • dch → [h ‘:]: podtržení [pa h’: o'rk'ivat ’], nevlastní dcera [pa h’: ir’itsa];
  • squeeze → [f:]: komprimovat [f: a't “];
  • zzh → [f:]: zbavit se [a f: y't '], zapálit [ro' f: yk], opustit [uyi f: a't '];
  • ssh → [w:]: přinesl [pr'in'o ′ w: th], vyšíval [r w: y'ty];
  • zsh → [w:]: nižší [n'i w: y'y]
  • čt → [pc], ve slovních tvarech s „co“ a jeho derivátech, provedeme zvukovou analýzu, napíšeme [pc]: takže [pc o'by], vůbec ne [n'e ′ pro pc a], něco [kus o n'ibut '], něco;
  • Čt → [h't] v dalších případech doslovné analýzy: snílek [m'i ch't a't'il '], mail [po'ch't a], preference [pr'itpa ch't' e´ n'iye] a tak dále;
  • chn → [shn] ve slovech - výjimky: samozřejmě [kan'e'shn a ′], nuda [sku'shn a ′], pekárna, prádelna, míchaná vejce, maličkosti, ptačí budka, rozlučka se svobodou, hořčičná omítka, hadr, stejně jako v ženské patronymics končící na „-ichna“: Ilyinichna, Nikitichna, Kuzminichna atd.;
  • chn → [ch'n] - abecední analýza pro všechny ostatní možnosti: báječný [ska'za ch'n th], dacha [da 'ch'n th], jahoda [z'im'l'in'i'h' n th], probudit se, zataženo, slunečno atd.;
  • !zd → místo kombinace písmen „zhd“ dvojitá výslovnost a přepis [ш ’] nebo [ks’] ve slově déšť a ve tvarech slov z něj vytvořených jsou přípustné: deštivé, deštivé.

Rusky nevyslovitelné souhlásky

Během výslovnosti celého fonetického slova s ​​řetězcem mnoha různých souhláskových písmen může dojít ke ztrátě jednoho nebo druhého zvuku. Výsledkem je, že v hláskování slov jsou písmena bez zvukového významu, takzvané nevyslovitelné souhlásky. Aby bylo možné správně provádět fonetickou analýzu online, v přepisu se nezobrazí nevyslovitelná souhláska. Počet zvuků v těchto fonetických slovech bude menší než písmena.

V ruské fonetice patří mezi nevyslovitelné souhlásky:

  • "T" - v kombinacích:
    • stn → [sn]: local [me'e 'sny], reed [tra s'n' i'k]. Analogicky můžete provádět fonetickou analýzu slov žebřík, čestný, slavný, radostný, smutný, participativní, zprávy, nestabilní, zuřivý a další;
    • stl → [sl]: happy stl ive [sch ': a sl' and'vy '], happy stl ive, sova stl ive, hwa stl ive (vyjma slov: kostnatý a pošta, v nich se vyslovuje písmeno „T“) ;
    • ntsk → [nsk]: giga ntsk iy [g'iga 'nsk ‘“], agent, prezident ntsk iy;
    • ok → [s:]: šest ok od [ona: ne], vstanu [vzye´s: a], přísahám [cl'a: a];
    • sts → [s:]: turistické tágo [tur'i´ s: k'iy], maximální sts kiy [max'imal'i´ s: k'iy], rasistické [ras'i´ s: k '], buďte první, propagandista, expresionistický, hinduista, kariérista;
    • ntg → [ng]: re ntg en [re ng ‘e'n];
    • "-S", "-s" → [c:] ve slovesných zakončeních: úsměv [úsměv'ts: a], praní [můj'ts: a], pohled, fit, uctívání, oholení, jsou dobré;
    • ts → [ts] pro adjektiva v kombinacích na spojení kořene a přípony: de ts cue [d'e'ts k'iy], bratrský [bra'tskiy];
    • ts → [ts:] / [ts]: sport ts men [spar ts: m'en'n], o ts yalat [a ts yla't '];
    • tts → [ts:] na křižovatce morfémů při fonetické analýze online je psáno jako dlouhé „ts“: bratr tts a [podprsenka: a], o tts jíst [a c: ep'i't '], na tts u [ka ac: y´];
  • "D" - při analýze zvuků v následujících kombinacích písmen:
    • zdn → [zn]: pozdě [z'n'n 'iy], hvězdné [z'v'o''know], vpravo hic [vpravo z'n' hik], neodvolatelné [ b'izvazm'e 'znalost];
    • ndsh → [nsh]: mu ndsh tuk [mu nsh tu'k], la ndsh aft [la nsh a'ft];
    • ndsk → [nsk]: golla ndsk iy [gala 'nsk' yy], thaila ndsk iy [thaila 'nsk' ']], norma ndsk iy [narma' nsk 'yy];
    • zdc → [sc]: pod zd [pad u sc s´];
    • ndc → [nts]: golla nts [gala'nts];
    • rdc → [rc]: midd e [s'e'rts e], serdt evina [s'i rts yv'i'na];
    • rdch → [rch ']: se rdch ishko [s'e rch' ishka];
    • dts → [c:] na křižovatce morfémů, méně často v kořenech, se vyslovují a při analýze zvuku se slovo píše jako dvojité [c]: dts to drink [pa c: ep'i't '], dva dts ve [two'ts: yt '];
    • ds → [ts]: rostlina [továrna k'y], narození [ra ts'y], střední [sr'e'ts tva], Kislovo ds k [k'islavo'ts k] ;
  • "L" - v kombinacích:
    • lnz → [nts]: solnt e [so´ nts e], solntsestoyanie;
  • "B" - v kombinacích:
    • vstv → [st] doslovná parsování slov: ahoj [ahoj stt'e], pocit o [ch'u'st a], citlivost [ch'u'st'inas't '], balo vst about [bal st o´], true [d'e´ stv 'in: th].

Poznámka: V některých slovech ruského jazyka, s akumulací souhlásek „stk“, „ntk“, „zdk“, „ndk“, nesmí foném [t] vypadnout: trip [payestka], snacha, písařka, agenda, laboratorní asistent, student, trpělivý, objemný, irský, tartan.

  • Dvě identická písmena bezprostředně za zdůrazněnou samohláskou jsou přepsána jako jediný zvuk a symbol délky [:] při analýze písmen: třída, koupel, mše, skupina, program.
  • Zdvojené souhlásky v předpjatých slabikách jsou označeny transkripcí a vyslovovány jako jeden zvuk: tunel [tanel '], terasa, aparát.

Pokud je pro vás obtížné provést fonetickou analýzu slova online podle uvedených pravidel nebo máte nejasnou analýzu zkoumaného slova, použijte pomoc referenčního slovníku. Literární normy ortoepie upravuje publikace: „Ruská literární výslovnost a stres. Slovník - referenční kniha ". M. 1959.

  • E.I. Litnevskaya Ruský jazyk: krátký teoretický kurz pro školáky. - Moskevská státní univerzita, Moskva: 2000
  • Panov M.V. Ruská fonetika. - Education, M.: 1967
  • Beshenkova E.V., Ivanova O.E. Pravidla ruského pravopisu s komentáři.
  • Tutorial. - „Institut pro pokročilá studia pedagogů“, Tambov: 2012
  • Rosenthal D.E., Dzhandzhakova E.V., Kabanova N.P. Příručka o pravopisu, výslovnosti, literární úpravě. Ruská literární výslovnost. - M.: CheRo, 1999

Nyní víte, jak analyzovat slovo podle zvuků, provést zvukovou analýzu každé slabiky a určit jejich počet. Popsaná pravidla vysvětlují zákony fonetiky ve formátu školních osnov. Pomohou vám foneticky charakterizovat jakékoli písmeno.